»  Nepál - toto himálajské království nás přitahovalo jako magnet. Toužili jsme po tom vidět na vlastní oči zasněžené himálajské vrcholy včetně těch nejvyšších, projít se uličkami hlavního města Káthmádú a co nás lákalo úplně nejvíc, byla pouť horami po stezkách používaných odnepaměti zdejšími obyvateli. Stezky vedou údolími řek z oblastí ležících v subtropickém pásmu v nadmořské výšce pár set metrů až do horských sedel v oblasti věčného ledu a sněhu ležících často v nadmořské výšce nad 5000 metrů. Tyto obchodní stezky obvykle tvoří jediný komunikační most mezi obyvateli sousedních údolí a vesničky podél nich jsou jako korálky na šňůrách krásných náhrdelníků, které zdobí nekonečné moře himálajských velikánů pokrytých blyštivými ledovými čepicemi.

Káthmándú je hlavní město nepálského království. Již samotný přílet sem je velikým zážitkem, protože se vám otevírají nádherné výhledy na nekonečné himálajské moře bílých vrcholů protkaných spletí tmavých údolí. Káthmándú leží v širokém údolí uprostřed té hornaté záplavy a je, jako každé větší asijské město, plné tepajícího života a chaosu. Už na letišti vás přivítá kakofonie zvuků, dav obchodníků, žebráků, zejména dětí, a hlavně nepřeberné množství majitelů rikš a aut, kteří vám nabízejí odvoz do centra. Když projdete křestem prvního smlouvání o ceně za přesun do centra, váš řidič se vrhne do šíleně vypadajících dopravních situací, kde se v jednom chumlu motají auta všemožných velikostí a účelů, motorové i nemotorové rikši, spousta kol a pěšáků, mezitím se proplétají obchodníci, žebrající děti, psi a další zvířata. Tím vším se řidič probíjí z letiště směrem do centra, kde se dá sehnat ubytování různého standardu, kde je spousta restaurací, obchůdků, kde je možno zakoupit zásoby na trek i dárky, a odkud se dá skvěle vyrážet za poznáním. Když si trochu zvyknete na zvuky a pachy města a alespoň částečně se zorientujete v tom zdánlivém chaosu, to je ta správná chvíle vyrazit na obhlídku města, které v sobě skrývá nesmírné bohatství pro nás neznámého a tak trochu tajemného světa buddhismu a hinduismu, dvou náboženství, které spolu dokážou bezproblémově existovat v jednom společném prostoru. Na Káthmándú jsme si vymezili jeden den po příletu a jeden den před odletem domů. A protože jsme se řídili heslem, že méně je někdy více, nepobíhali jsme od jedné památky ke druhé, ale naopak jsme si každé místo v klidu prohlédli a prožili.

Náměstí Durbar nebo také palácový komplex opičího boha Hanumana Dhoka, ochránce celého náměstí , je historickým centrem města. Je tady celá řada chrámů a paláců datovaných mezi 15. až 18. stoletím. Jsou to zděné bíle nebo cihlovou červení omítnuté budovy s čtverhrannými mnohdy kaskádovitě vrstvenými střechami pokrytými cihlovými taškami a podepřenými dřevěnými bohatě vyřezávanými trámy, do nichž řezbáři promítli obrazy ze života lidí i bohů. Zejména erotické výjevy jsou pro návštěvníky z oblastí s křesťanskou tradicí dost nezvyklé.

Za návštěvu zcela určitě stojí dva největší buddhistické chrámy ve městě - Boudhanath a Swoyambhunath. Boudhanath je vlastně obrovská stúpa, největší v celém Nepálu. Stavba kruhového půdorysu leží uprostřed náměstí a tvarem připomíná velikánskou bílou bábovku, kterou jako by tady někdo vyklopil a ozdobil jí špičatou ozdobou na vrcholku a množstvím barevných modlitebních praporků. Její výška dosahuje úctyhodných 36 metrů a její původ sahá do 5. Století. Ctíme zvyky buddhistů a obcházíme stúpu po směru hodinových ručiček. Z vrcholku stúpy na nás shlíží oči Buddhy a v mírném větru se třepetají modlitební praporky vysílající miliony modliteb "Óm mani padmé húm" do širého světa. Bohatá symbolika všech tvarů, maleb a soch nás zastihla ne zcela připravené a tudíž neschopné plně vše pochopit, ale i tak je toto místo nesmírně působivé. Z vyvýšeného místa čajovny na střeše domu na náměstí, kde si pochutnáváme na skvělém čaji a jogurtu, pak pozorujeme stúpu a mumraj okolo ní z jiného úhlu pohledu.

Budhistický chrám Swoyambhunath, neboli opičí chrám, leží na kopci nad městem. Vede k němu dlouhé schodiště lemované sochami Buddhy a vyobrazeními z jeho života. Na vrcholku kopce je vysoká stúpa a několik klášterních budov. Všude pobíhá množství opic - makak rhesus - které nám názorně předvedly, proč se říká "drzý jako opice", svoje představení opravdu neodbyly!

Další významnou lokalitou v Káthmándú je posvátné místo hinduistů, Pashupatinath. Jsou zde chrámy, do kterých mají přístup pouze hinduisté. Chrámy leží nad řekou, na jejíchž březích jsou gháty neboli kremační místa. V chrámech se příbuzní loučí při obřadech s mrtvými, na břehu řeky pak probíhají přípravy na kremaci a spalování zemřelých na hranicích dřeva na ghátech. Popel se pak vysype do řeky. Pro nás, kteří nejsme uvyklí tak bezprostředním pohřebním rituálům, je to silný zážitek - život a smrt tady tvoří jeden neodmyslitelný celek, koloběh života je zde přijímán se samozřejmostí a pokorou.