OHŇOVÁ ZEMĚ
Posledním bodem našeho itineráře byla Ohňová země. Přesun z Punta Arenas do největšího města argentinské části
Ohňové země, Ushuaia, trval autobusem 11 hodin. V Ohňové zemi padla naše volba na putování po indiánských stezkách
podél břehu Bieglova kanálu v národním parku Tierra del Fuego. Krajina je tady hodně hornatá. Od moře se zvedají
hory, jejichž příkré srázy jsou dole porostlé bukovými pralesy. V této oblasti jsme měli možnost pozorovat snad
nejvíce ptáků a zvířat z celého našeho pobytu v Patagonii.
Žije tady hodně druhů vodních ptáků i dravců. Zážitkem bylo pozorovat párek ústřičníků pochutnávajích si na obsahu
škeblí, kterých jsou na kamenech nedaleko břehu tisíce. V bezprostřední blízkosti našeho stanu probíhal nelítostný
boj dvou samců husice, na kontrolu ke stanu se dostavil i krásný dravec carancho.
Ideální podmínky našli v Ohňové zemi také bobři. Podařilo se nám bobry při jejich práci vidět i slyšet a měli jsme
také možnost zhodnotit spoušť, kterou tato roztomilá zvířátka dokážou nadělat v lesích, obklopujících jejich velkolepá
vodní díla. Žije tady také nespočetně králíků, takže se lišky a dravci mají dobře. Přes tuto hojnost potravy si lišky
a draví ptáci rádi zpestří svůj jídelníček i něčím exotickým. A jídlo, které si donášejí turisté, je právě tím vítaným
sezónním zpestřením jejich jídelníčku. Z vyprávění dvou českých trekařů se dozvídáme, jak si draví práci pochutnali na
jejich zásobách zavěšených přes noc "pro jistotu" na stromě. My jsme zase měli možnost přesvědčit se, že pohádky o
chytrých liškách nelžou. Na závěr našeho putování divočinou Ohňové země nám liška odnesla z pootevřeného stanu zbytek
zásob jídla. Využila našeho rozjímání u večerního ohně, který jsme zapálili symbolicky na počest jména Ohňová země a na
památku indiánů, kteří kdysi obývali toto krásné území.
Po návratu zpět do města Ushuaia jsme podnikli výlet lodí z města Ushuaia Bieglovým kanálem k majáku a k ostrůvkům
obydleným kormorány a lachtany. Na malou chviličku jsme si na lodi zmítající se ve vlnách toho dne velmi rozbouřeného
moře představovali, že naše loď míří až k ledovým břehům Antarktidy. Mířila ale zpět do přístavu Ushuaia. Poslední večer
jsme si také nemohli nechat ujít zážitek z pravé argentinské hostiny (parrillada) v jedné z četných hospůdek. Byla to
skvělá tečka za skvělým výletem do Patagonie a do Ohňové země.